Tak jsme se dočkali. Všichni fanoušci motokrosu a i samotní jezdci, se o měsíc později než v předešlých letech, konečně dočkali prvního MMČR v Pacově.

Na závodiště se sjelo sice méně jezdců než minulý rok, ale za to s největší konkurencí za posledních pár let. Do třídy MX2 se přihlásilo 47 jezdců, do třídy MX3-OPEN celkem 51 jezdců a do třídy VETERÁN 43 jezdců.

Než se pustím do výsledků tréninků a kvalifikace, chtěl bych dodat některé maličkosti z pohledu diváka přijíždějícího v neděli ráno na závodiště. První dojem byl, že přijíždím na nějakou větší akci, než je MMČR v motokrosu, na který jsem byl zvyklí z předešlých let, protože hned na začátku Pacova stáli pořadatelé, kteří vše organizovali před vchodem na samotné závodiště, takže nevznikali žádné zmatky a zácpy, divák si mohl v klidu zaparkovat své auto na velké hlídané parkoviště, a tak se v klidu věnovat jen zážitkům ze závodu. To ve mně vzbudilo dojem velmi dobře zorganizované akce a více jsem se těšil na závody. Krásné počasí, špičkově připravená trať, plné depo a zázemí velkých týmu, bylo předzvěstí nádherných závodů. Palec nahoru všem, kdo se podílel na pořádání!!!

 Prošel jsem si depo, při čemž jsem se pozdravil se známými lidmi a všímal změn v depu. Michal Kadleček s nově nastříkaným náklaďákem, hned naproti krajan Venca Haas s novým obytňákem, který s otcem stavěli celou zimu, samozřejmě v barvě Kawasaki, protože u nich se snad 30let žádná jiná motorka nejela, nejede a nepojede J. Cestou jsem potkal Petra Masaříka, ale bohužel jen v roli diváka L.  Petr mě ujistil, že momentálně jezdit nemůže, protože díky svým operovaným ramenům není schopen skoro ani mávat, natož si užívat jízdu na motorce, a tak jediný jeho kontakt s motorkou je, že dělá servis nám ostatním. Při pohledu na jeho jizvami zdobená ramena, mně problesklo hlavou, proč to všichni jezdíme?! Ale po pár okamžicích, kdy jsem dorazil k trati k prvnímu tréninku, mně začali svrbět ruce, i když jsem v sobotu večer přijel ze závodu… Další změny asi všichni známe, jako týmové změny Martina Žeravy, Martina Michka atd. Marně jsem hledal Honzu Zarembu, který jako jediný s protestujících jezdců díky situaci českého motokrosu na MMČR zanevřel a už se podle svých slov bude jen vozit. Trochu škoda a ne moc dobrá vizitka českého motokrosu, když se nedokáže postarat o druhého muže loňského mistráku…!!! Asi by nebylo na škodu vybrat pár jezdců do reprezentace a trochu jim dát nějaký impuls k závodění. Ale to je jen můj názor a kompetence na to nemám, takže to nebudu dál rozebírat, o tom už se napsalo hodně a je jen v kompetenci Asociace jezdců, jak se domluví se svazem.

Trénink si asi každý jezdec užil parádně, na tak super připravené trati, všechno klapalo, jak mělo a tak už byl každý zvědavý na kvalifikace. Kvalifikace začala letos třídou VETERÁN, ale bohužel bez loňského mistra Míry Kučírka, kterého na vrcholu nahradila další legenda motokrosu Honza Mrázek. Škoda, tito dva jezdci mohli tuto třídu konečně udělat atraktivní. Nejlepší čas zajel dle předpokladů Honza Mrázek téměř o čtyři vteřiny rychleji než druhý Roman Heinrich a třetí na start šel Roman Majer.

Třída MX2. Velké očekávání od českých jezdců, jestli některý z nich dokáže pokořit loňského mistra Francouze Florenta Richiera. Bohužel se nestalo a Florent kvalifikaci vyhrál téměř o dvě vteřiny před Markem Sukupem a Maďarem Bencem Szvobodou. Překvapením byl 7. čas mladého Vaška Kováře na dvoutaktní KTM.

Královská třída MX3-OPEN. Asi každý se nejvíce těšil na závody této nabyté třídy. Kvalifikace byla trochu podivná, kdy se hned v první kvalifikační skupině objevilo přibližně 6 až 7 jezdců, které bych favorizoval ne na titul, ale alespoň do top 3. Ve druhé kvalifikační skupině se objevili dva. A tak třeba Michal Kadleček zajel v první skupině 7. čas, který by mu ve druhé skupině stačil pohodlně na 3. místo a musel tak na start až jako 13-tý… Ale na druhou stranu, každý strůjcem svého štěstí. Kvalifikaci tak vyhrál Maďar Kornél Neméth, před Martinem Michkem a třetí čas zajel v ten den pekelně rychlý Petr Bartoš.

Párek, pivo, hymna a jsou tu konečně závody. První startuje, jak už jsem psal, třída VETERÁN. Obě jízdy vyhrál s velkým přehledem Honza Mrázek, druhý dojel Roman Heinrich, kterého nepříjemně zlobil Petr Dokoupil, který nakonec dojel na třetím místě o necelé dvě vteřiny za Romanem. Ve druhé jízdě se vše opakovalo jako podle kopíráku, akorát se o druhé místo pral ještě Roman Skalka, který skončil čtvrtý, ale s minimálním odstupem. Celkově tedy vyhrál Honza Mrázek (25,25), druhý byl Roman Heinrich (22,22) a třetí skončil Petr Dokoupil (20,20).

Po dojetí 1. rozjížďky třídy VETERÁN, následovala rozjížďka třídy MX2. Holeshot vyhrál Florent Richier na Kawasaki. Hned za zády měl Bence Szvobodu a třetí by Marek Sukup. Čtvrtý odstartoval Nýrský Vašek Haas, což mě k mé radosti přimělo vlézt co nejblíže k trati, abych Vencu podpořil. Hned v druhém kole měl Marek Sukup nějaký problém a propadl se na 8. místo, což Vaška posunulo na skvělé třetí místo. Hned za ním byl Pepa Kulhavý, který se dostal před Haase až po nějakých dvaceti minutách. Bence Szvoboda na chvilku Richiera předjel, což Francouze nakoplo, Maďara předjel zpět a už nikomu nedal šanci. Szvoboda dojel druhý, Kulhavý třetí, Sukup nakonec ztrátu stáhl a dojel čtvrtý, Milan Špičák pátý a Václav Haas šestý, což mě stálo hlasivky z povzbuzování, ale zároveň mě zachvátila velká radost, stejně jako Vaška, protože jsme v zimě spolu někdy trénovali, a když nejen vidíte, ale i cítíte, jaké si Venca dával tréninkové dávky každý den, byla to pro něj velká odměna za ještě větší dřinu, protože to není profesionál, ale pracující člověk. Radost mi udělal i další krajan a kamarád, domažlický Tomáš Paul, který dojel po skvělém výkonu na osmém místě.

Druhá rozjížďka měla stejného vítěze Florenta Richiera, druhý dojel Slovák Tomáš Šimko a třetí Marek Sukup. Na čtvrtém místě byl Pepa Kulhavý, který byl se svým výkonem nadmíru spokojený, protože si stále myslí, že není v optimální formě. Pátý byl s trochu nezvyklým číslem 901, oproti předešlým letům, kdy vozil trojku, Milan Špičák. Šestý dojel pro mě neznámý Miroslav Jiránek, se kterým budeme na předních pozicích asi počítat do top deset, protože v první jízdě byl na devátém místě. O sedmou příčku sváděli souboj Venca Haas a Tomáš Paul, takže jsem měl o zábavu zase postaráno. Oba udělali skvělý závod a já v některých situacích trnul, aby se ti dva spolu nerozbily. Vše dopadlo dobře a sedmý nakonec skončil Vašek a osmý Tomáš. Skvělé výsledky pro oba dva!!

Takže, když to shrnu, celkově první byl Francouz a loňský mistr Florent Richier (25,25), druhý Marek Sukup (18,20), třetí Josef Kulhavý (20,18), čtvrtý slovenský Tomáš Šimko (14,22), pátý Milan Špičák (16,16), šestý Václav Haas (15,14), sedmý Miroslav Jiránek (12,15), osmý Tomáš Paul (13,13), devátý Bence Szvoboda (22,0), který ve druhé jízdě ztratil řadičku a závod pro něj skončil a desátý celkově dokončil závod David Soldát.

A teď konečně jdeme ke královské kubatuře MX3-OPEN. Tam se děli věci a dovolím si tvrdit, že v obou rozjížďkách to byly závody na super extra úrovni, což slibuje silný a velmi zajímavý seriál. Do Pacova přijeli nejen závodníci známí z předešlých let, ale také vedoucí muž seriálu Mistrovství světa MX3, člen českého týmu UFO Racing Team, Francouz Milko Potisek. Ten v kvalifikační skupině B zajel druhý čas hned za Martinem Michkem a na start šel tedy jako čtvrtý.  Chvíli po startu však Milko upadl a zranil se na tváři, takže v závodě nemohl pokračovat. Škoda, protože Potisek by určitě hodně míchal pořadím. Snad v příštích závodech.

Do první rozjížďky nejlépe odstartoval Kornél Neméth, stíhán Petrem Bartošem a Jirkou Čepelákem. Ve druhém kole Čepelák Bartoše předjel a ve třetím Petr Bartoš dvakrát po sobě spadl, poté zastavil, upravil si přední brzdu a přibližně z dvacátého místa zahájil stíhací jízdu. Neuvěřitelná podívaná na toto představení Petra Bartoše. Doslova „kamikadze jízdou“ předjížděl jednoho soupeře za druhým, jako kdyby tam nebyli. Nádherná podívaná. Opravdu hluboce jsem si oddechl, když byl cíl a Petr dojel v pořádku na neuvěřitelném 4. místě za třetím Michkem, druhým Čepelákem a vítězným Kornélem Neméthem. Na dalších místech poté dojeli Martin Žerava, Michal Kadleček, David Čadek, Kohút, Michalec a top desítku uzavřel Honza Brabec.

Druhá rozjížďka začala skvělým startem Honzy Brabce a jeho holeshotem. Hned za ním odstartovali Martinové Kohút a Žerava. Již v prvním kole se před Brabce dostal Kohút a tato první dvojka se držela v popředí 5 kol. Poté se na druhé a třetí místo dostala dvojce Bartoš s Neméthem. Vrátím se ke startu. V první zatáčce se díky pádu zdrželi favoriti Michek s Čepelákem a z posledních míst oba zahájili stíhací jízdu podobně jako v první rozjížďce Bartoš. Takže diváci si opět přišli na své. Nejvíce bouchly saze v Martinovi Michkovi, který sám byl nadšený ze svého výkonu. Předjížděl všechny jezdce, jako kdyby tam nebyli a v předposledním kole jeho tempu podlehl i první Kornél Neméth. Takže fantastickou jízdou získal vítězství Martin Michek před Neméthem. Třetí místo nakonec vybojoval minulý rok zraněný Martin Kohút, čtvrtý dojel Petr Bartoš, pátý Jirka Čepelák a dále Žerava, Michalec, osmý byl po skvělém výkonu Honza Brabec, devátý Michal Kadleček a desátý Stloukal.

V konečném pořadí tedy byl první Maďar Kornél Neméth (25,22) před Martinem Michkem  (20,25) a třetí místo vybojoval Jiří Čepelák (22,16).

Na všechny výsledky se můžete podívat na tomto odkazu: http://moto-cross.cz/vysledek-31/

Co říci závěrem? Skvělý závod, který nepostrádal, kromě Milka Potiska a Kevina Strijbose, snad nic. Nádherné výkony, tvrdé a čisté souboje a hlavně žádné velké zranění, takže se můžeme na další závod, který se pojede 5. června v Petrovicích u Karviné, hodně těšit. Možná uvidíme i Honzu Zarembu, pro kterého by to byl domácí závod. No nechme se překvapit.